Syndrom dráždivého tračníku: co o něm víme a kdy k lékaři

Syndrom dráždivého tračníku (SDT) je častá porucha funkce střev: břicho bolí, nadýmá se a stolice se střídá mezi zácpou a průjmem, aniž by vyšetření našlo zánět nebo nádor. Diagnózu stanoví lékař, protože podobné potíže mohou mít i jiné, závažnější příčiny. Pokud vás potíže trápí delší dobu, nezkoušejte je jen vyřešit dietou. Následující text pomůže rozhodnout, kdy se SDT zdá pravděpodobný, kdy je třeba na vyšetření a co si můžete zkusit v běžném dni.

Co SDT znamená a co ne

SDT je takzvaná funkční porucha. Střeva vypadají při vyšetření zdravě, ale pracují jinak, než by měla: citlivěji vnímají natažení, trávenina jimi putuje rychleji nebo pomaleji a stěnu střeva dráždí i to, co by jindy nevadilo. Příčina není jednoznačná. Roli hrají střevní nervy, složení střevních bakterií, stres, předchozí střevní infekce a stravovací zvyklosti. Je to dlouhodobý stav s obdobími klidu a zhoršení, ne nemoc, která by střevo poškozovala nebo zvyšovala riziko rakoviny.

Jak se projevuje

Typické jsou křečovité bolesti v břiše, které se mírní po vyprázdnění, nadýmání, pocit neúplného vyprázdnění a změny stolice. Někomu převládá zácpa, jinému průjem, mnozí střídají obojí. Potíže se často zhoršují po jídle, v zátěžových situacích nebo před menstruací. Mezi příznaky se mohou přidat únava, bolest hlavy nebo špatný spánek, i když s trávením přímo nesouvisejí.

Příznaky jsou nepříjemné, ale pro SDT je charakteristické, že člověk nehubne bez důvodu a nemá krev ve stolici.

Kdy je SDT pravděpodobný

Lékaři vycházejí z toho, že potíže trvají měsíce, vracejí se, souvisejí s vyprazdňováním a po vyšetření se nenajde jiná příčina. Častěji se objevuje u mladších lidí a u žen, ale může postihnout kohokoli. Pokud se potíže vyskytly poprvé po padesátce, rychle se zhoršují nebo se objevují v noci, je vhodné vyloučit jiné příčiny důkladněji. Diagnózu nepotvrdí domácí test ani internetový dotazník, pouze vyšetření lékaře, případně odběry a další metody podle potřeby.

Lékař se obvykle ptá na to, jak často bolest přichází, jak vypadá stolice a co ji spouští. Vyšetření krve a stolice slouží hlavně k vyloučení zánětu a celiakie, u některých pacientů přijde na řadu i kolonoskopie. Čím víc podrobností o svém zdraví přinesete, tím rychleji se ordinace dostane k užitečným závěrům.

Kdy nečekat a jít k lékaři

Navštivte lékaře, pokud ve stolici vidíte krev nebo je stolice černá, nechtěně hubnete, trpíte horečkou, noční bolestí nebo průjmy, které vás budí, máte anémii, silnou únavu nebo se potíže objevily po padesátém roce věku. Důvodem k vyšetření je také výskyt střevních zánětů či celiakie v rodině. Tyto příznaky nepatří k SDT a vyžadují vyšetření, které včas rozliší závažnější nemoc. Pokud nastane náhlá prudká bolest, zvracení a zatvrdlé břicho, volejte záchrannou službu.

Co lze zkusit v běžném režimu

Pomáhá vést jídelní deník: několik týdnů si zapisujte, co jíte, kdy se objevily potíže a jak je prožíváte. Zjistíte, které potraviny vám nesvědčí. Jezte pravidelně, v klidu a menší porce. Vlákninu přidávejte postupně, protože prudké zvýšení nadýmání zhorší. Omezte kávu, alkohol, tučná a velmi ostrá jídla, pokud je od nich vidět souvislost. Pohyb, dostatek spánku a techniky uvolnění, třeba procházky nebo dechová cvičení, často potíže zmírní. Dietu s omezením některých sacharidů (nazývanou low FODMAP) zkoušejte jen pod vedením lékaře nebo nutričního terapeuta, protože dlouhodobé vynechávání potravin škodí.

Co nepomáhá

Nepomáhá hledání zázračné diety ani doplňku, který slibuje vyléčení. Probiotika mohou některým lidem pomoci, jiným ne, a jejich výběr je třeba konzultovat s lékařem nebo lékárníkem. Úplné vyloučení lepku nebo mléka bez vyšetření může zkreslit pozdější diagnostiku celiakie nebo intolerance. Na internetových návodech se často objevují příliš přísná doporučení, která mohou vést k poruše stravování. Proto je rozumnější postupovat po malých krocích a s odborníkem.

Stres, spánek a střevo

Střevo a mozek spolu komunikují nervovými i hormonálními signály, proto stres zhoršuje potíže u mnoha lidí s SDT. Neznamená to, že si je vymýšlíte, jen že tělo reaguje na zátěž. Pravidelný spánek, přestávky během dne a pohyb mohou dobu klidu prodloužit. Někomu pomáhá i psychoterapie zaměřená na zvládání příznaků nebo relaxační techniky. Pokud vám potíže brání v práci, životě nebo spánku, svěřte se lékaři a hledejte pomoc včas.

Jak se připravit na návštěvu lékaře

Přineste jídelní a symptomový deník za posledních několik týdnů. Zapište, kdy potíže začaly, co je zhoršuje a zmírňuje, jak vypadá stolice a jaké léky užíváte. Zmiňte, jestli se podobné nemoci vyskytují v rodině. Lékař na základě toho rozhodne o vyšetřeních a navrhne postup. SDT nezmizí přes noc, ale s pochopením vlastních spouštěčů a odborným vedením se u většiny lidí dá žít s menšími obtížemi.

Zdroje

• Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Státní zdravotní ústav