Do bytu s okny na sever patří rostliny, které slunce nepotřebují

Dva roky po nastěhování do bytu s okny na sever a s hlubokým pokojem zjistila rodina Novákových, že většina květin zahyne. Přitom stačí vybrat druhy, které žijí v zástinu pralesa. Zelenec, zamioku, sansevierii nebo aspidistru zvládne i začátečník. Příběh ukazuje, jak postupovat při výběru, kam rostliny umístit, jak zalévat a čeho se vyvarovat, pokud doma běhá zvědavá kočka.

Výchozí situace

Novákovi bydlí ve třetím patře s okny na sever. Slunce se do bytu dostane jen v létě ráno a večer. Pokoj je hluboký, a vzadu je proto šero. Na parapetu stály pelargonie, které zakrněly.

Chyba byla ve výběru. Pelargonie a většina kvetoucích rostlin potřebují hodně světla. Do polostínu patří druhy, které se v přírodě vyskytují pod stromy. Je potřeba jim rozumět.

Před nákupem si změřili světlo. Stačí telefon s aplikací na měření luxů, nebo zkouška stínu. Pokud ruka na papíře vrhá ostrý stín, světla je dost. Pokud je stín sotva patrný, je tma.

Co snese polostín

Zelenec chocholatý je téměř nezničitelný a rychle se množí. Vyžaduje jen pravidelnou zálivku a snese i chladnější místo. Mladé rostlinky na výhonech lze zakořenit a darovat. Je ideální pro začátečníky.

Sansevierie čili tchýnin jazyk toleruje velmi málo světla a zalévání jen občas. Zamioculcas zvládá podobné podmínky. Obě mají tlusté listy, které ukládají vodu. Přelití jim škodí víc než sucho.

Aspidistra, česky aspidistra statná, přežije v tmavém koutě i v chladné předsíni. Epipremnum, známé jako potos, roste v šeru, ale lépe v polostínu. Dobře se pěstuje i ve visuté nádobě. Pestrolisté odrůdy při nedostatku světla ztrácejí kresbu.

Kam je umístit

Rostliny dávejte co nejblíže oknu, i když je sever. Každý metr od okna ubírá světlo. Parapet nebo stolek u okna je nejlepší. Vzadu v pokoji vydrží jen ty nejodolnější.

Světlé stěny odrážejí světlo a pomáhají. Tmavý nábytek ho pohlcuje. Zrcadlo naproti oknu světlo trochu rozšíří. Výsledek nečekejte zázračný.

Rostliny pravidelně otáčejte, aby rostly rovnoměrně. Listy otřete vlhkým hadříkem, prach brání fotosyntéze. U tmavých koutů zvažte rostlinnou lampu. Stačí lampa s časovačem.

Zalévání v šedém světle

Ve stínu rostliny spotřebují méně vody. Zalévání proto omezte, jinak kořeny hnijí. Před zálivkou zkuste prstem, zda je zemina do dvou centimetrů suchá. Pokud ne, počkejte.

Zalévejte odstátou vodou pokojové teploty a přebytek z misky vylijte. Květináč musí mít otvor. Nádoba bez odtoku je častá příčina úhynu. Raději zalévejte méně než víc.

V zimě zálivku ještě omezte, rostliny odpočívají. Hnojte jen v době růstu, jarní a letní, a slabším roztokem. Přehnojení listy spaluje. U většiny druhů stačí hnojit jednou za měsíc.

Kočka a pes v bytě

Řada oblíbených rostlin je pro zvířata jedovatá. Sansevierie, zamioculcas i epipremnum mohou po pozření způsobit zvracení či slinění. Pokud máte zvědavou kočku nebo psa, raději rostlinu umístěte nedostupně nebo vyberte jinou. Zeptejte se veterináře.

Zelenec je pro kočky považován za bezpečný, ale může zažívání vyprovokovat zvracení, když ho okusují. Některé kočky ho milují. Pro jistotu nabídněte kočce kočičí trávu. Přesměruje se.

Pokud zvíře rostlinu pozřelo a objeví se příznaky, kontaktujte veterináře. Vezměte s sebou název rostliny nebo fotografii. Včasná pomoc je důležitá. Nečekejte, že to přejde.

Jak to dopadlo

Novákovi koupili tři rostliny: zelenec na polici, sansevierii v předsíni a aspidistru do rohu pokoje. Přes zimu se jim dařilo, na jaře se objevily nové listy. Nic neumřelo. Teď plánují přibrat další.

Zjistili také, že rostliny dobře fungují ve větších květináčích. Víc zeminy znamená stabilnější vlhkost a menší riziko přelití či vyschnutí. Květináč volte jen o pár centimetrů větší. Příliš velký by držel vodu.

Při dalším výběru doporučují nekupovat rostliny pod vlivem emocí. Nejdřív změřte světlo, potom vybírejte. Poraďte se v zahradnictví, kde druh dobře znají. Trpělivost se vyplatí.

Zdroje

• Botanická zahrada hlavního města Prahy
• Svaz zahradnictví ČR