6 míst v domácnosti, kde ocet raději nepoužívejte

Domácí ocet je oblíbený na vodní kámen a mastnotu, jenže není univerzální. Na některých površích zanechá matné skvrny, jinde poškodí těsnění a ve spojení s dalšími prostředky může být i nebezpečný. Šest míst, kde se mu vyhnout, má jedno společné: kyselina působí tam, kde by neměla. Postupujte po jednom a u nejistých povrchů se řiďte radami výrobce.

Mramor a přírodní kámen

Mramor, vápenec a travertin obsahují uhličitan vápenatý, který kyselina rozpouští. Na povrchu vzniká matná, drsná skvrna, jež už nejde vyleštit gumou. Poškození se může objevit už po jediném kontaktu.

Pokud máte pracovní desku nebo parapet z přírodního kamene, používejte na ni jen neutrální mýdlový roztok. Rozlité víno nebo citron setřete ihned čistou vodou.

Totéž platí pro spáry mezi dlaždicemi s cementovým pojivem. Opakovaný ocet je rozleptává.

Gumová těsnění

Gumové manžety v pračce a těsnění v myčce na nádobí mohou po opakovaném působení octa tvrdnout a praskat. Škody se projeví až po čase, ale výměna těsnění bývá drahá. Výrobci proto doporučují na odvápnění vlastní přípravky.

Občasné jednorázové použití obvykle nic nezničí, pravidelné ano. Pokud ocet přesto použijete, důkladně propláchněte celý spotřebič čistou vodou.

Potřebujete-li odstranit vodní kámen, prostudujte návod ke spotřebiči. Kyselinu citronovou některé značky povolují.

Voskované a olejované podlahy

Dřevěná podlaha s voskem nebo olejem má povrch, který kyselina narušuje. Ocet rozpouští ochrannou vrstvu a podlaha pak matní a nasákne vodou. Opravit to znamená přebrousit a znovu ošetřit.

Na takové podlahy patří speciální čisticí prostředky nebo mírně navlhčený hadr s vodou. Laminát a lakované parkety snesou ocet lépe, ale ani u nich neriskujte častým použitím.

Výrobce podlahy obvykle uvádí způsob údržby. Držte se jeho postupu.

Směsi s chlorem a peroxidem

Ocet nikdy nemíchejte s chlorovým čističem ani s přípravky na bázi bělidla. Reakcí vzniká toxický plyn chlor, který dráždí dýchací cesty a oči. Dochází k tomu hlavně v malé koupelně bez okna.

Nebezpečné je i mísení octa s peroxidem vodíku v jedné nádobce. Vzniká kyselina peroctová, která je žíravá. Každý prostředek používejte zvlášť a mezi použitím vše opláchněte.

Pokud dojde k nadýchání a objeví se kašel nebo pálení v očích, vyvětrejte a vyhledejte lékaře. V ohrožení volejte tísňovou linku.

Litina a nože

Na litinovém hrnci vytváří ochrannou vrstvu zapečený olej. Ocet ji rozpouští a pánev začne rezavět. Pokud rez už vznikla, je třeba ji odstranit a pánev znovu zapéct.

Podobně opatrně zacházejte s kvalitními kuchyňskými noži z uhlíkové oceli, které na kyselinu reagují patinou. Po práci s citrusy nebo octem je ihned opláchněte a osušte.

Nerez je odolnější, přesto na ní ocet nenechávejte déle zaschnout. Zanechá matné skvrny.

Displeje a brýle

Obrazovky telefonů a televizí mají tenkou úpravu, která odpuzuje otisky. Kyselina ji časem odstraní a displej se začne mastnit rychleji. Výrobci doporučují jemný hadřík z mikrovlákna, případně lehce navlhčený vodou.

Brýle s antireflexní vrstvou stejně špatně snášejí ocet i agresivní čističe. Opláchněte je vlažnou vodou a utřete suchým hadříkem.

Pokud skvrna nejde dolů, použijte přípravek určený přímo k optice. Na elektroniku se hodí také speciální ubrousky.

Zdroje

• Návody výrobců spotřebičů a podlahových krytin
• Toxikologické informační středisko