Vyplatí se nosit obědy z domova? Spočítejte si to poctivě

Vyplatí, ale ne tolik, kolik slibují rychlé výpočty na internetu. Záleží na tom, kolik utratíte v restauraci, kolik vás stojí vaření a jak často domácí oběd opravdu sníte. V modelovém příkladu uvidíte, jak taková rodina počítá, aby výsledek neodporoval skutečnosti. Všechny částky jsou ilustrační a vy si dosadíte vlastní.

Modelová situace: Martin a jeho oběd

Martin pracuje v kanceláři a obědvá v restauraci za 150 korun. Za rok má asi 220 pracovních dní, když odečte dovolenou a svátky. Dělá to 33 000 korun za rok.

Rozhodne se brát si jídlo z domova. Hotová porce ho stojí v surovinách zhruba 55 korun, tedy 12 100 korun za rok. Rozdíl je 20 900 korun.

Je to hrubý odhad. Začíná tím, že počítá s oběma volbami na všechny dny, což se neděje.

Co si počítat navíc

Do domácí varianty patří i krabičky, ohřívání, energie a čas strávený vařením. Pokud krabičky koupíte jednou a vydrží, náklad se rozloží. Hodina vaření týdně navíc má smysl, jen pokud vás baví nebo ji vyvážíte jinde.

Do restaurační varianty patří i káva po obědě, dezert nebo dýško. Pro mnoho lidí je oběd venku také odpočinek a sociální kontakt. Ten se v tabulce nezobrazí, přesto má hodnotu.

Poctivý výpočet proto zahrnuje obě strany. Výsledek bude nižší než nadšené odhady, ale pořád může vyjít kladně.

Realistický výpočet

Martin si přizná, že dva dny v týdnu stejně obědvá s kolegy. Domácí oběd tedy bere jen tři dny z pěti, což je asi 132 dní za rok. Při úspoře 95 korun na jeden oběd je to 12 540 korun.

Po odečtení nákladu na krabičky a drobných nákupů zbude zhruba o dva tisíce méně. Výsledek je tak spíš deset tisíc korun ročně. Pořád je to příjemná částka, jen menší než původních dvacet.

Částku si Martin odkládá na samostatný účet. Jinak se vsákne do běžných výdajů a nikdo nepozná, kam zmizela.

Kdy výpočet nevychází

Pokud domácí jídlo často zůstane nesnědené nebo skončí v koši, úspora mizí. Stejně tak když kupujete suroviny na jedno jídlo, které pak nestihnete uvařit. Plánujte menu na týden a nakupujte podle něj.

Nevyplatí se ani oběd z domova, pokud kvůli němu hlavně sáhnete po drahém polotovaru. Hotové chlazené jídlo může stát skoro jako jídlo v jídelně. Vyplatí se dávat přednost základním surovinám.

A pokud vám zdravý oběd venku zajišťuje zaměstnavatel příspěvkem, srovnání se mění. Zjistěte si, jak se příspěvek počítá.

Jak to udržet

Vařte dvojitou porci k večeři a polovinu uložte na druhý den. Využívejte přílohy, které se dají připravit předem, třeba rýži, těstoviny nebo brambory. Omáčky a polévky zmrazte po jednotlivých porcích.

Zvolte pár oblíbených receptů a střídejte je. Nekupujte desítky surovin na jedno jídlo, které si pak nikdo nezopakuje. Jednoduchý týdenní plán ušetří čas i peníze.

Jednou za týden si dopřejte oběd venku. Tím si udržíte motivaci a zbytek týdne se dá vydržet.

Co s ušetřenými penězi

Částka, která nemá jmenovku, se rozplyne. Nastavte si trvalý příkaz na pevnou částku hned po výplatě, třeba tisícovku měsíčně. Cíl pojmenujte, třeba rezerva nebo dovolená.

Zkuste vést jednoduchý záznam v tabulce. Po třech měsících uvidíte, jestli úspora opravdu vzniká. Pokud ne, upravte plán, ne cíl.

Uložené peníze nezapočítávejte do dalších výdajů. Jsou vaším důkazem, že změna funguje.

Zdroje

• Český statistický úřad
• Ministerstvo financí ČR